Pro obyvatele Dolního Čepí se pomalu stává zvykem, že jakmile se po zimě počasí umoudří, mohou z tamního kostela slyšet linoucí se zvuky smyčců. Kostel sv. Václava je prostorem, kde se pravidelně schází členové hudebního uskupení s názvem Akvarteto. Neformální spolek amatérských hudebníků, jak se členové spolku titulují, se původně skládal ze čtyř violoncellistů. V této sestavě se začali scházet od roku 2015. Časem však do souboru přicházeli noví členové a docházelo k postupným proměnám. Posluchači tak měli příležitost slyšet nejen tóny violoncell, ale i kontrabasu, houslí a kytary.
Cílem Akvarteta je mít radost ze společného hraní. O to více jsou rádi, když se mohou o toto potěšení podělit i veřejně s návštěvníky dolnočepského kostelíka. Kostel sv. Václava není pro tento soubor hudebníků jen místem nácviku.
Byla by škoda pilně se sehrávat a nepodělit se o výslednou radost ze souhry s dalšími lidmi.
Z tohoto důvodu začalo Akvarteto pořádat veřejné koncerty, které dnes mají podobu malých hudebních festivalů. Navzdory koronavirovým omezením se festival konal i v letošním roce.
Dopad covidové pandemie pocítil ve svém životě snad každý z nás. Společnost postihla četná omezení. Útlum zažila i kultura, která dlouho čekala na své rozvolnění a vhodné podmínky k obnověčinnosti. Jak se ale říká, všechno zlé musí jednou skončit. S příchodem letních měsíců platila tato slova i pro pandemickou situaci, kdy nastalo postupné rozvolňování nejrůznějších omezení a zákazů.
Akvarteto ve dnech 13. až 16. července uspořádalo již 4. ročník Komorní hudby Komořinka s Akvartetem. Cílem festivalu byla snaha ukázat návštěvníkům, že hudba je jen jedna – na žánru nezáleží. Každý hudební večer se tak nesl v jiném duchu, přičemž si každý posluchač mohl přijít, jak se říká, na své. Nevystupovali jen a pouze hráči Akvarteta. Síly již tradičně spojili s uskupením Srnčí a kočičí, což potěšilo především příznivce akustického jazzu. Na festivalu se objevila i vokální skupina Shotc-C, která tímto navázala na velmi úspěšné loňské vystoupení.„Šotci“ návštěvníky seznámili s kouzlem a capelly, což je vlastně hudba produkovaná výhradně lidskými hlasy. Předposlední den vystoupení se nesl v duchu operní klasiky. Festival pak vyvrcholil závěrečným koncertem smyčcového kvarteta a kvinteta. I když hráči Akvarteta sami sebe titulují jako amatéry, jejich hudební produkce tak na mnohé nepůsobí. Každým rokem
chodí na koncerty stále více lidí, což jen podtrhuje spokojenost posluchačů. Mnozí se do kostelíka opakovaně vrací. Tento duchovní prostor se pro ně pak stává místem setkávání s přáteli a dalšími známými. Je krásné, že se takové věci dějí. Jsou obohacením nejen života místních
obyvatel, ale i lidí z širokého okolí. Hudba je v dnešní uspěchané době balzámem na duši a potěší srdce nejednoho posluchače. Proto nezbývá nic jiného než doufat, že nám hráči Akvarteta budou tento „lék“ dopřávat i v dalších letech.
Eliška Večeřová
Naši přátelé jazzmani z kapely Srnčí a Kočičí nám letos zahrají písně převážně předválečných autorů, jako například Bob Thiele, John Klenner, John Kosma, a my se obvlášť těšíme na jejich interpretaci písní našeho Jaroslava Ježka. Jeho písničky, jako třeba Svítá nebo Klobouk ve křoví jistě znáte a budete si je moci na koncertě zazpívat spolu se zpěvačkou kapely za doprovodu klavíru, kontrabasu, bicích a letos i saxofonu.
