BASTIEN A BASTIENKA V BYSTŘICKÉ SOKOLOVNĚ
V sobotu 23. října – týden po žďárské premiéře – se zcela zaplněný sál bystřické sokolovny rozezněl tóny rané zpěvohry Wolfganga Amadea Mozarta Bastien a Bastienka. Rozmarné dílko napsal teprve dvanáctiletý hudební génius v roce 1768 na objednávku vídeňského lékaře a svérázného badatele v oblasti „živočišného magnetismu“ Franze Antona Mesmera, z jehož léčebných metod si později tropil žerty v opeře Così fan tutte. Není jisté, zda byla zpěvohra provedena již za Mozartova života, proto se za oficiální premiéru považuje až berlínská inscenace z roku 1890. Německé libreto vychází z francouzské předlohy Les Amours de Bastien et Bastienne, jež parodovala tehdy populární pastýřské náměty, obzvláště operu Jeana-Jacquesa Rousseaua Le Devin du village. Současné nastudování vycházelo z českého překladu libreta od Václava Judy Novotného.
Děj, třebaže poměrně prostý, nepostrádá dramatické zvraty. Bastienka se trápí, neboť se bojí, že ji Bastien opustil kvůli bohaté slečně z letohrádku. Obrací se proto s prosbou o pomoc na kouzelníka Colase, jenž jí radí, aby před Bastienem předstírala veselí a nevšímala si ho. Zanedlouho kouzelníka navštíví Bastien, který nechápe, proč ho Bastienka přehlíží. Colas vypráví Bastienovi o Bastienčině lásce k jinému chlapci. Bastien se rozhněvá a rovněž žádá kouzelníka o pomoc. Colas prostřednictvím čar Bastienovi napraví hlavu, takže se zříká zlata a přepychu a znovu křísí svou lásku k Bastience. Setkání milenců však neprobíhá hladce, Bastienka totiž Bastiena nadále odmítá a ten hrozí, že se probodne a utopí zároveň. V posledním okamžiku ho Bastienka zadrží a oba si opět padnou do náruče. Na scénu se vrací Colas, který jim přeje vše nejlepší a vyjadřuje přání, aby jim už nikdy nemusel svými čarami pomáhat. V závěru pak všichni tři oslavují kouzelníkovu sílu a moc.
Večer v režii Lady Hubáčkové Pokorné zahájilo dramatické pásmo sestavené z velké části ze skladatelovy korespondence. V úloze malého Mozarta se představil Petr Hubáček, dospělého Mozarta ztvárnil Lukáš Bartoš, jako vypravěčka diváky pásmem provedla Vendy Fořtová.
V samotné zpěvohře předvedli skvělé pěvecké i herecké výkony představitelé všech tří rolí – Petra Kynclová jako Bastienka (soprán), František Sliž coby Bastien (tenor) a Adam Born jako Colas (bas). Orchestr složený z členů a hostů hudebního spolku Akvarteto, jež ve svých programech propojuje amatérské hráče s profesionálními muzikanty, dirigoval Ondřej Kunovský, kterého lze již dnes považovat za důstojného pokračovatele dlouhé řady vynikajících hudebníků spojených s bystřickém regionem. Choreografii tanečních výstupů vytvořila Hana Chalupníková.
Nelze nezmínit výpravu celého představení. Minimalistické kostýmy Denisy Vodičkové a Hany Jelínkové výborně evokovaly bezčasí pastýřských idyl. Posledně jmenovaná je podepsaná i pod scénografií a společně s Bárou Špačkovou a žáky ze ZUŠ Jana Štursy v Novém Městě na Moravě rovněž pod videomappingem, který oživil funkcionalisticky přísnou budovu bystřické sokolovny a ve vzpomínkách diváků bude nepochybně jedním ze zlatých hřebů celého představení.
Uvedení Mozartovy zpěvohry dokázalo, že obyvatelé Bystřicka mají nejen zájem o náročnější hudební kusy – ještě před začátkem večera bylo třeba přidávat v sále židle, aby se dostalo na všechny zájemce – ale i znalosti a dovednosti k jejich nastudování. Lze bez přehánění říci, že Bastien a Bastienka patří k tomu nejlepšímu, co se letos na kulturním poli v Bystřici odehrálo.
Jan Pulkrábek
